Pravdu má vždy ten, kdo má v ruce zbraň. Mají-li oba v ruce zbraň, pravdu má vždy ten, kdo přežije.
Nemá smysl hledat jednu pravdu, pravda je mnohočetná a monohotvárná. Ve vymezených oborech, jako je například fyzika, matematika a další exaktní vědy, se můžeme na jedinečnost pravdy podmíněně spolehnout – nebudeme zpochybňovat velikost náboje elektronu nebo hodnotu Ludolfova čísla, neboť při jejich respektování máme život snazší, a to do té doby, než vědci přebijí existující teorii novou teorií s novými hodnotami a učiní nám život ještě mnohem více snazší. Všude jinde mimo exaktní obory nemusíme utápět svou energii v moři půtek o jedinečnost pravdy.
Protože platí výše uvedené – pravdu má vždy ten, kdo má v ruce zbraň. Dnes a denně se o tom můžeme přesvědčovat. Stokrát můžeme být přesvědčeni o svrchovanosti naší pravdy, ale jen do chvíle, než nahlédneme do ústí hlavně. Argumenty jsou velice svaté a protiargumenty jsou velice bolestivé.
Nakonec dojdeme k závěru: k čemu je dobré mít pravdu, když nemáme silové prostředky ?
Pamatujme si, že ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany má vždy pravdu. I kdyby nás byly milióny, MV/MO mají pravdu. I kdybychom se chtěli všichni spojit, MV/MO mají pravdu. I kdyby při nás stáli všichni svatí, MV/MO mají pravdu.
Hesla, kterými se v dobré víře ohlupujeme, bychom měli přizpůsobit realitě. Pravda MV/MO vítězí. Pravda MV/MO a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Ve víně je MV/MO pravda. S pravdou MV/MO nejdál dojdeš. Zejména k vítězství. A až zvítězíme, mnohočetná a mnohotvárná pravda nás nebude zajímat, neboť „niemand fragt den Gewinner, ob er Recht hat.“ (Adolf Hitler)
Hezké.