Je obtížné určit, jaký byl počet otroků ve starých řeckých státech. V Athénách se v 5. až 4. století př.n.l. nacházelo přibližně 50% otroků, tj. proti polovině plnoprávných občanů tu stála polovina otroků. To bylo v době rozkvětu Athén, kterou dnes hodnotíme jako kolébku demokracie. Podobné, jen poněkud krutější to bylo ve druhém nejvýznamnějším starořeckém státu, Spartě.
Pokusy spočítat otroky narážely na veskrze praktickou překážku. Jejich přesná evidence by mohla vést k organizování otroků, navzájem by o sobě věděli a kuli pikle. Demokraté v Athénách dočasně prosadili odlišné oblečení pro otroky, ale záhy pochopili, jakou nebezpečnou nevýhodu pro svobodné občany toto opatření má. Proto si vybírali raději cizozemské otroky, kteří se obtížněji mezi sebou domluvili a nemohli se tudíž sjednocovat. Tak si svobodní občané zajistili další rozkvět starořecké demokracie.
Je obtížné určit, jaký je počet otroků v novodobých evropských státech. V západní Evropě se v 21. století n.l. nachází přibližně 50% otroků, tj. proti polovině plnoprávných občanů tu stojí polovina otroků. To se děje v době rozkvětu Evropské unie, kterou dnes hodnotíme jako pokračovatelku a ctitelku demokracie. Podobné, jen poněkud krutější je to ve střední a východní Evropě.
Pokusy spočítat otroky naráží na veskrze praktickou překážku. Naše přesná evidence by mohla vést k našemu organizování, navzájem bychom o sobě věděli a kuli pikle. Demokraté v Bruselu pro nás dočasně prosadili odlišné zákony, ale chápou, jakou nebezpečnou nevýhodu pro ně toto opatření má. Proto si vybírají raději cizozemské otroky, kteří se obtížněji mezi sebou domluví a nemohou se tudíž sjednocovat. Tak si Bruselané zajistí další rozkvět evropské demokracie.
Je obtížné určit, jako to bude v 22. století n.l. – někde se v kolébce demokracie pohupuje mrňavý Spartakus s dudlíkem v puse, ale nějak divně se dívá.