Předehra (ouvertura) se zdá být zbytečná. Zvlášť pro ty z nás, kdo chtějí všechno vědět hned. Možná význam ouvertury jednou doceníme.
Nejznámější je hudební ouvertura. Jednalo se o krátkou skladbu, která měla jediný účel: ohlásit začátek představení. Ouvertura je ovšem staršího data, ouverturou začínaly například gladiátorské zápasy, kdy bojovníci předváděli svou sílu, aby zaujali publikum. Ouverturou začínaly dokonce prehistorické lovy na zvířata, kdy se lidé před útokem na medvěda navzájem ujišťovali o své převaze. Předehra se zachovala dodnes jako příprava na hlavní děj.
Nesmí nás mást, že v českém překladu ouvertury se vyskytuje slovní základ „hra“. Přestože ouvertura je hravá, samotná hra může být smrtící. Když pochopíme podstatu předehry, snáze se připravíme na to, co bude následovat.
Některým z nás dochází, že covidová pandemie je předehrou. Už nepřemýšlíme o tom, jak tato předehra dopadne, neboť se soustředíme na náznaky hlavního děje. Pokud jsme vnímaví, registrujeme, že náznaky se množí. První dějství, podle klasické struktury dramatu expozice, nás již uvádí do děje. Jsme-li muži a ženami činu, provádíme již nezbytná opatření, neboť je nám více či méně jasné, že stát dramaticky selže.
Doceňujeme význam ouvertury. Kvůli segregaci obyvatel vidíme, že na stranu medvěda se může přidat i náš soused.