Kdo je chytřejší než my ?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. Jednak se nám neskromně příčí připustit, že je někdo chytřejší než my, a jednak, jsme-li skromní, těžko hledáme objektivní odpověď. Chytrost je značně komplexní kategorie a dovoluje nám být v něčem chytřejší než někdo jiný a v něčem hloupější než někdo jiný. Musíme otázku zpřesnit.
Kdo myslí rychleji než my ? Kdo má při té rychlosti menší procento chybných úsudků než my ?
Pro život přece není klíčové, nakolik jsme chytří, ale to, jak pohotově a správně se umíme rozhodovat. Máme-li před sebou k vyhodnocení tisíc argumentů, kdo je vyhodnotí rychleji a správněji než my ? Je to umělá inteligence (artificial intelligence).
Označení „umělá inteligence“ je poněkud zavádějící, neboť opakem „umělé inteligence“ by měla být přírodní inteligence nebo přirozená inteligence. Za opak umělé inteligence ovšem považujeme lidskou inteligenci (human intelligence), tudíž to, co myslí rychleji a přesněji než my, je strojová inteligence (machine intelligence). Strojová inteligence není vůbec umělá. Je vytvořena na základě obrovského množství dat, se kterými dovede velice živě pracovat. Úsudky strojové inteligence nejsou vůbec umělé a od lidských úsudků je neodlišíme.
Je úplně zbytečné vést mezi sebou spory o to, kdo je z nás chytřejší. Výroky „ty jsi ale pitomec“ či „chytrému napověz, hloupého trkni“ jsou dnes mimo mísu. Pitomci jsme všichni a všichni budeme potrkáni. Ledaže bychom s neskromností nám vlastní vypínali strojovou inteligenci kdykoli, když nás předběhne.
Čeká nás strojový, neboli umělý svět.