Kdo z nás pracuje v evropském korporátním světě, vidí, jak se hroutí před očima. Dlouho fungoval na steroidech finančního kapitalismu a impozantní svalstvo budilo dojem nezničitelnosti. Kulturista ví, že musí nejen polykat, ale také cvičit. Pilule mu vykreslí povrch muskulatury, ale bez vnitřní hmoty tělo nakonec zkolabuje.
Finanční kapitál nemá rád regulace. Přelevá se tam, kde žádné nejsou nebo kde je jejich méně. Evropský korporát bojuje s nedostatkem finančního kapitálu. Protože nemá vybudovanou vnitřní hmotu, před očima nám pomalu, ale jistě umírá. V zásadě má evropský korporát jen dvě možnosti: buď začít rušit regulace (demontovat unijní vrchnost), nebo začít posilovat.
Bohužel si evropský korporát vybral třetí možnost. Pro nás tu nejhorší. Evropský korporát vsadil na zbrojení.
My, co pracujeme v evropském korporátu, budeme brzy pod služebním zákonem. Ráno bude rozcvička, potom nástup a rozdílení směn, následovat bude dopolední blok pracovních činností, jednotný oběd nám kydnou do ešusů a se signálem k nástupu na odpolední blok se opět vrátíme k montáži zbraní. Na odpoledním nástupu si shrneme denní výsledky a bude zaveleno k odchodu. Ve volném čase si budeme moct dělat, co chceme, jen budeme muset držet kušnu. Non-disclosure agreement je neúprosný.
My, co nepracujeme v evropském korporátu, budeme mít kušnu vyschlou.