RUSSKY PRUSSKY KONĚPRUSSKY

Nezadržitelně se blíží doba, kdy se nejenže nebudeme bát zastřelit souseda jako ruSSkého švába, ale dokonce odměnou obdržíme oslavnou báseň od veřejně prospěšné společnosti Za čistotu ducha.

Je více než zřejmé, že přitvrzujeme. Ta tam je doba, kdy jsme s Mirkem Dušínem protestovali zvoláním: „To je nečestné a nesportovní !“ Jelikož obtížně hledáme argumenty, co a proč je nečestné a co a proč je nesportovní, v bezradném zoufalství osočíme protistranu z ruSSkého chování, jakkoli toto chování může být čestné a sportovní. Argumenty bychom hledali dlouho a možná marně, zato s nálepkou jsme hotovi razdva. Jedná se o jasnou známku duševního nepohodlí.

Je více než zřejmé, že přitvrzujeme. Kdykoli nám duševní nepohodlí znemožňuje uvažovat, leštíme zbraně a přepočítáváme patrony, zda nám vystačí na celou ulici. Počítáním do sta se trochu uklidníme, ale při dalším duševním nepohodlí je to horší a horší. Blíží se okamžik, kdy nám počítání patron žíly na krku nevyhladí a místo vyhlazování žil přejdeme k vyhlazování sousedů. Stačí otevřít dveře a seběhnout na ulici. Jedná se o jasnou známku tělesného nepohodlí.

Je více než zřejmé, že přitvrzujeme. Kolem nás se to hemží ruSSáky a my jsme v duševním a tělesném nepohodlí. Pak se nás někdo zeptá: „Hledáš někoho, soudruhu ?“ a my máme v ruce zbraň. Kdokoli, kdo mluví ruSSky, pruSSky, koněpruSSky, se se zlou potáže.

Marné bude volání: „To je nečeSStné a neSSportovní !“

Rubriky: Chodec Optimista | Komentáře: 3