Zkušený psychiatr by asi potvrdil, že nikdo, kdo nemá diagnózu v kategorii F00-F99 Poruchy duševní a poruchy chování, by nevstoupil do politiky. Veřejná sebeprezentace vyžaduje duševní úchylku, kterou bychom v klasifikaci nemocí nalezli. Potřeba ovlivňovat životy jiných lidí, ať už s úmylem škodit, nebo šířit dobro, není přirozená. Odchyluje se od lidské přirozenosti a jedná se tedy o úchylku.
Jsme-li profesionálními psychiatry, můžeme každodenně zpřesňovat své diagnózy. Den co den máme politiky na očích, den co den sledujeme jejich úchylně chování, den co den odhalujeme charakteristické příznaky. Nemusíme je zvát do ordinací a klást jim otázky nebo je podrobovat testům. Pro profesionální psychiatry jsou politici čitelní jako otevřená kniha.
Jsme-li amatérskými psychiatry, je naše pozorování ještě zajímavější. Porovnáváme úchylky nejen s klasifikací nemocí, ale také se svým zdravým rozumem. Na odchylky od zdravého rozumu jsme zvlášť citliví. Můžeme tak dospět k závěru, že klasifikaci nemocí je potřeba ještě doplnit.
Můžeme například pozorovat syndrom chronické nebo progresivní povahy, kdy dochází k porušení mnoha vyšších nervových kortikálních funkcí, k nimž patří paměť, myšlení‚ orientace, chápání, počítání, schopnost učení, jazyk a úsudek, přičemž vědomí není zastřeno. Obvykle je přidruženo porušené chápání a příležitostně mu předchází i zhoršení emoční kontroly, sociálního chování nebo motivace. Takový politik mluví a mluví a ve finále zjistíme, že nic neřekl.
V jiném případě pozorujeme poruchu s trvalými nebo navracejícími se halucinacemi‚ které se objevují za jasného vědomí‚ a mohou nebo nemusí být subjektem rozpoznány. Nebo vidíme podstatnou a typickou deformaci myšlení a vnímání, kdy jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou zachovány‚ ale v průběhu doby se vyvíjejí kognitivní defekty jako ozvučování myšlenek, vkládání nebo odnímání myšlenek, vysílání myšlenek, bludné vnímání a bludy ovládání, pasivita nebo ovlivňování či sluchové halucinace. Takový politik ani neví, o čem mluví.
Mluvení bez obsahu nemá svoji kategorii. Jako amatérští psychiatři můžeme podat návrh na doplnění klasifikace o Descartovu nemoc: Mluvím, tedy jsem.