Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vojáci se nám tady schovávají do obydlených sídlišť. Objevil se nám tady nový termín: urban warfare. Co s tím ?
Jsme naučeni, že války se vedou na válečném poli. Tedy v otevřené krajině, výjimečně v lese, nikoli na válečném sídlišti. Jsme cvičeni, že války vedeme s přehledem několika kilometrů, kam až naše oko dohlédne. Podívejme se na naše vojenská cvičiště – těžký, krkolomný terén, ale terén přehlédnutelný. Nepřítele dohledáme dalekohledem a natočíme děla na jejich chocholy. Až se nám nepřítel schová do pátého patra paneláku, naše válečná taktika se zhroutí jako domek z karet.
Zkušené válečnické velení se nenechá zaskočit a na moderní vedení boje se připravuje. Po vzoru Wagnera se bude formovat Smetana.
Bude se jednat o těleso, které dostojí pověsti svého jmenovce. Vznikne dokonale sladěný orchestr hráčů pro vedení boje v městské zástavbě. Bud složený z lidí, kteří jsou díky své civilní profesi zvyklí chodit od domu k domu. Bude složený z politiků a šmejdů. Vybaveni budou zbraněmi na krátkou vzdálenost do 25 metrů.
Střelba na krátkou vzdálenost vypadá jako jednoduchá záležitost, ale nic nemůže být vzdáleno pravdě jako toto tvrzení. Základem všeho je mířená střelba na statický cíl, kterou musejí smetanovci zvládnout během prvních dnů výcviku. To je předpokladem umět se trefit v pohybu na pohyblivý cíl. Museji se sžít se svým HK MP 5, Glockem 17, HK USP, nebo SIG SAUER P226, být jedno tělo, jedna duše.
Výhodou smetanovců bude, že nemusejí jako wagnerovci řešit smlouvu s armádou. Zazní první tóny Mé vlasti a smetanovci bez řečí vyběhnou mezi domy.