Známe obrat: „Mluví z něho závist.“ Jedná se o rčení, neboť závist nemá hlasivky a nemůže tudíž mluvit. To jen závist v nás vyvolává pohnutí mysli, které se následně projevuje v závistivých slovech. Tak tomu rčení rozumíme a tak jej používáme. Úplně stejné by to mohlo být s obratem: „Mluví z něho umělá inteligence.“
Umělá inteligence by v nás vyvolávala pohnutí mysli, které by se následně projevovalo v uměle inteligentních slovech. Dokážeme totiž rozpoznat, zda vyřčená slova jsou přirozeně inteligentní, nebo uměle inteligentní. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Pustíme-li si projev premiéra či prezidenta, je jasné, o čem je řeč.
Vzniklo důvodné podezření, že premiér Fiala a prezident Pavel jsou vyšší verze robota Emila. Místo žárovky byl do Emila zabudován čip, takže robot mluví a věty jsou syntakticky správné. Správně na sebe navazují a souvětí mají logickou stavbu. Přesně tak by proslov z prefabrikátů zkompilovala umělá inteligence (to umělá inteligence dělá, že předvyrobené díly skládá na jednu hromadu). Rozuměli bychom celému proslovu, jen bychom nechápali, proč nám to robot Fiala/Pavel říká. Mluvila by z nich umělá inteligence.
Dávejme si záležet, aby z nás něco mluvilo, třebas i závist či nenávist. Prefabrikáty a kompiláty, z nichž mluví umělá inteligence, totiž nikdo poslouchat nebude.