OTEVÍRACÍ VÁLKA

Po knoflíkové válce a perníkové válce tu máme otevírací válku.

Porazit nepřítele v otevírací válce je nesmírně složité. Nejprve musíme otevřít dveře bytu. Pak musíme otevřít dveře do kuchyně, dveře do obýváku, dveře do ložnice, dveře do koupelny, dveře na toaletu, dveře na balkón a nakonec dveře do komory (někdy i dveře do sklepa nebo dveře do poštovní schránky). V každé místnosti panelákového bytu musíme otevřít dveře do šatní skříně, dveře do skříně s harampádím, dveře do komody, dveře do kredence, dveře do špajzu a také dvířka kuchyňské linky, kromě toho také všechny zásuvky a pro jistotu se podívat do výlevky. Až všechno zotvíráme, teprve pak můžeme s úlevou oznámit: чистo !

Pak se musíme přemístit do sousedního bytu, a až oznámíme чистo! i tam, přesuneme se do dalšího bytu a pak do dalšího patra. Až projdeme všechna patra a otevřeme i dveře na střechu, oznámíme чистo! a přeběhneme k dalšímu paneláku. Na konci směny máme levačku, kterou otevíráme dveře a dvířka, řádně unavenou, ještě více než pravačku, ve které držíme těžký samopal. Otevírání je natolik návykové, že ještě ve spánku na kavalci nám levá ruka občas mimoděk vystřelí ve snaze otevřít další virtuální dveře. Ráno nad borščem soutěžíme, kdo za uplynulý den otevřel více dveří.

Otevírací válka je psychicky vyčerpávající. Nikdy nevíme, zda po otevření dveří na nás nevypadne koště nebo nevyskočí vyplašená kočka. Obyvatelům panelákových bytů doporučujeme sedět v klidu u kuchyňského stolu a popíjet čaj, protože jedním zkušeným pohledem je pak může zkontrolovat: папа и мама и ребёнки, aniž bychom museli otevírat další dveře.

Jestliže napočítáme: папа и мама и ребёнки и папа, je jasné, že je něco špatně. V tu chvíli pravačkou otevřeme další dveře – dveře do nebe.