Rozmanitá politická krajina České republiky takříkajíc krystalizuje. Spíše než krystalizaci ovšem připomíná slévání dvou kapalin; při krystalizaci vzniká pevná látka s jasnou krystalickou mřížkou, zatímco nám se tu vytvářejí dvě louže rtuti a olova.
Kapky rtuti či olova se slévají díky povrchovému napětí, aby minimalizovaly svůj povrch. Ve volbách propadlo méně hlasů, když se názorové proudy slily jako kapky rtuti a olova. Nevznikl však amalgám s krystalickou mřížkou, nýbrž dvě navzájem se nenávidějící louže. Jedna druhou obviňuje z toxicity a vymýšlí způsoby, jak druhou louži vyřadit ze společenského života. Hráz mezi loužemi je už tak vysoká, že je vidět z vesmíru. V našem osobním mikrokosmu má hráz devastující účinky.
Řada z nás už má zkušenosti s hrází mezi rodiči a dětmi. Zkušenosti na jedné straně a aktivismus na druhé straně vyvolávají konflikty, které se dají tlumit jedině bobříkem mlčení. Jako rodiče jsme ohleduplnější a rychle měníme téma, pokud dojde na politiku. Dá se očekávat, že hráz proroste i do partnerských vztahů. Kdysi pevná manželství se začnou hroutit nikoli kvůli nevěře, ale kvůli nemožnosti si promluvit bez vyvolání hádky o politické stupiditě partnera. Při navazování nových vztahů se můžeme vrátit hluboko do středověku, kdy si urozený nemohl vzít prosťáčka – rtuťnatý člověk se znemožní stykem s olovnatým člověkem. Pro jednoho bude Foltýn bodrý chlapík, pro druhého „prostě jen svině“.
Všichni víme, že sloučeniny rtuti i olova jsou jedovaté (přičemž přímá sloučenina Hg-Pb, amalgám, to dokázala zázrakem zamaskovat), jakož i jejich páry. Výrazná je jejich neurotoxicita, přičemž páry nejsnáze procházejí hematoencefalickou membránou. Půjde-li to tak dál jako doposud, připravme se na to, že olovo způsobí přes placentu mentální retardaci dětí našich dětí. Hrany se otupí, hráz povolí a dojde konečně na nějakou krystalizaci.