Představme si, že se rozhodneme zorganizovat padesátitisícovou demonstraci. Kromě zákonných podmínek (zák.č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím) musíme přemýšlet i o nepovinných záležitostech, jako je spolupráce se zdravotnickou záchrannou službou a s hasičským záchranným sborem. Podcenit důkladnou přípravu se může vymstít a naši demonstraci nebudeme ukončovat my, nýbrž policie. Kromě toho je padesátitisícová demonstrace nákladná a cena se pohybuje v řádu stovek tisíc.
Předpokládáme, že příchod 50 tisíc demonstrantů zajistíme vhodnými vstupními koridory a že demonstranti budou přicházet zvolna a klidně. Na místě budou demonstranti postávat a naslouchat, případně provolávat hesla. Po ukončení demonstrace odejdou opět zvolna a klidně vhodnými výstupními koridory. Pokud vstupní a výstupní koridory zahrnují vodní příkop (foso) a na místě demonstrace demonstranti zběsile pobíhají a rabují obchody kolem náměstí (plaza), pak bude taková padesátitisícová demonstrace nepochybně nákladnější a cena se bude pohybovat v řádu miliónů.
Pozornost musíme věnovat mediálnímu pokrytí demonstrace, a to jak v průběhu jejího konání, tak především v přípravné fázi. Využíváme sociální sítě, neboť každý demonstrant má v kapse trenýrek mobilní telefon. Tím pádem můžeme pokrýt obrovskou oblast od Maroka až po Bangladéš a pořádání demonstrace se nám bohatě vyplatí.
Přestože jsme museli každému z demonstrantů zaplatit účastnický poplatek, otevře se nám finanční přítok z vyděšené Evropy, která nám náklady bohatě vykompenzuje.