Myslíme si, že máme střízlivý pohled na realitu kolem sebe. Myslet si to můžeme, ale ověřit to jde těžko. Ověřovací zkouška je totiž jedna jediná. A do té se většině z nás nijak zvlášť nechce. Takže většinu života prožijeme v přesvědčení, že máme střízlivý pohled na realitu, ale nikdy se nedovíme, zda máme střízlivý pohled na realitu.
Můžeme si celý život sestavovat žebříček parametrů střízlivosti a vytvářet excelovské tabulky, které budou parametry vážit, agregovat, průměrovat, vypočítávat statistické odchylky a pak průměrné hodnoty absolutních odchylek, abychom nakonec započetli momentový korelační koeficient, jenž nám vrátí buňku střízlivého pohledu do zelené barvy. Ano, máme střízlivý pohled na realitu kolem sebe.
Abychom si potvrdili svůj sofistikovaně spočítaný názor, budeme se vyhýbat lidem, kteří si to nemyslí, a shlukovat se do skupin s lidmi s totožným názorem. Ani nás nenapadne projít jedinou skutečnou ověřovací zkouškou. Zkouškou takzvaného sociálního minima.
Plat předsedy představenstva je přibližně třistakrát vyšší než plat průměrného pracovníka. Zkouška sociálního minima pro předsedu představenstva znamená snížit si příjem třistakrát. Stejný princip platí pro nás všechny, kdo pobíráme více než průměrný plat. Snížíme si příjem na průměrný plat a projdeme zkouškou sociálního minima. Po roce života na průměrném platu se přiblížíme střízlivému pohledu na realitu kolem sebe.
Střízlivý pohled na realitu definitivě získáme životem na sociálním minimu.