Na otázku, zda hnutí roku 1968 mohlo dát vzniknout uspořádání lepšímu, než máme to, které vzešlo ze změn roku 1989, odpověděl Ludvík Vaculík:
„Socialismus nebo komunismus vznikl z určitých příčin. Nyní sice padl, avšak ty příčiny zůstaly…Myslím, že se mohl vyvinout systém, který by obsahoval ono poučení z nedostatků jak kapitalismu, tak socialismu. A pokud se nevyvine dnes, jsme tak jako tak ztraceni.“
(Ludvík Vaculík, 1998)
Komunismus byl poražen, ale důvody, pro které vznikl jsou tu zpátky. Vtírá se kacířská otázka: Máme dnes opravdu to nejlepší z možného ? A pokud ne, směřujeme alespoň k tomu nejlepšímu z možného ? Anebo jsme ztraceni ?
K tomu si přidejme Klausův citát: Třetí cesta je nejrychlejší cestou do třetího světa.
(Václav Klaus, 1990)
Ludvík Vaculík by patrně, měl-li by příležitost, prosazoval třetí cestu, neboť pochopil, že socialismu i kapitalismus se živí ze stejného – z našich špatných vlastností. Špatní jsme a špatnými zůstaneme, protože jsme alergičtí na převychovávání. Budeme dál živit kapitalismus, stejně jako bychom bývali živili socialismus. Nesměřujeme k tomu nejlepšímu z možného. Naše špatné vlastnosti to neumožňují.
Až nás zase bude někdo krmit řečmi o hodnotové politice, použijme prostředník. A pak všemi pěti urvěme, co se dá.