Nemusíme si myslet, že naše děti jsou pronikavě inteligentní, stačí nám poznání, že mají selský rozum. Že podporují to, co jim zlepšuje život; že odmítají to, co jim zhoršuje život; že se nevyjadřují k tomu, o čem nevědí, zda jim zlepšuje, či zhoršuje život.
Když se odkazujeme na „selský“ rozum, činíme tak záměrně. To, co mělo vztah k živobytí na půdě, šlo vždy rozdělit na věci, které půdě prospívají, a na věci, které půdě škodí. Sdílená zkušenost se předávala z generace na generaci a byla tudíž časem ověřená. To je to, co požadujeme od svých dětí – přebírat časem ověřené zkušenosti. K tomu nepotřebují tituly z univerzit a členskou kartičku Menzy.
Selský rozum našim dětem velí hodnotit cokoli, co jim je předkládáno k uvěření, podle dopadu do jejich vlastních životů. Zlepšují-li protiruské sankce jejich osobní život, nechť je podporují. Zhoršují-li evropská nařízení jejich osobní život, nechť je odmítají. Vždy ovšem musí být uplatněno pravidlo průmětu obecných formulací do praktického života dětí. Je-li průmět pozitivní, nechť jsou jim sankce či nařízení dopřány; je-li průmět negativní, nechť jsou jimi sankce či nařízení ignorovány. Takhle jednoduché to je.
Jestliže jim držení samopalu zlepší život, nechť jdou a střílejí.