Tvrzení o polarizované společnosti chápeme tak, že je společnost rozdělena do dvou protichůdných táborů. Chápeme to špatně, neboť jsme nepochopili význam polarizace.
Sluneční světlo je nepolarizované. Ve vlnové teorii je světlo elektromagentickým vlněním, přičemž v případě nepolarizovaného vlnění kmitá jeho amplituda ve všech směrech, kolmých na směr šíření. Nepolarizované světlo polarizujeme tak, že mu omezíme směr kmitání amplitudy, například do jedné roviny. To můžeme provést třeba polarizačním filtrem. Polarizací nevznikají dvě protichůdná světla, nýbrž jedno polarizované světlo, které navíc okem od nepolarizované světla ani nerozeznáme.
Polarizuje-li se nepolarizovaná společnost, kmitající všemi směry, měla by analogicky vzniknout společnost, kmitající v jedné rovině. Posuďme sami, nakolik jsme polarizovanou společností, kmitající v jedné rovině. Ať se kdokoli snaží o polarizaci sebevíc, budeme stále a trvale kmitat ve všech směrech. S několika drobnými výjimkami.
Kmitat v jedné rovině můžeme začít pod hrubým nátlakem. V nedávné době takový pokus nastal při očkovací covidové mánii. Byli jsme blízko rovinného kmitání. Ve vzdálenější minulosti jsme byli polarizovaní a kmitající téměr v jedné rovině při Listopadových událostech. V budoucnu by mohly nastat okolnosti, kdybychom se opět mohli polarizovat. Co by nás k tomu mohlo hrubě dotlačit ?
Hádáme správně – k polarizované společnosti by nás mohl dotlačit společný nepřítel. A to takový nepřítel, který by hrubě zasáhnul do života každého z nás.
Přemýšlejme. Kontury takového společného nepřítele jsou prozatím mlhavé, ale zpřesňují se a vyjasňují. Jeho charakteristickým znakem je, že nás nechce nechat žít podle naší svobodné vůle, že nám chce nařizovat, jak máme žít. Polarizace společnosti přijde a tentokrát ji uvidíme i pouhým okem.