DVOUSLOŽKOVÁ KRITIKA

Nejsme dokonalí. Nikdy bychom však neměli polevit v úsilí se zdokonalovat a dokonalými se stát.

Jako kritizující se považujeme za dokonalejší, než jsou kritizovaní. Je to logické – kdyby kritizovaní byli stejně dokonalí jako my, nebo dokonce dokonalejší, nekritizovali bychom je. Pokud kritizujeme, říkáme tím, že jsme dokonalejšími než kritizovaní.

Kritika je jako dvousložkové epoxidové lepidlo. Ulpí na kritizovaném jen tehdy, obsahuje-li obě složky: kritiku existujícího řešení, jakož i návrh alternativního řešení. Kritika existujícího řešení bez návrhu alternativního řešení nelepí.

Účinná kritika je tedy dvousložková. Kritizujeme-li například islám jako náboženskou ideologii, neslučitelnou s naším středoevropským stylem života, používáme první složku kritiky. Aby byla kritika účinná, musíme doplnit druhou složku kritiky – způsob eliminace ideologického islámu. Řešení možné je, jen jej musíme vyslovit, resp. nebát se jej vyslovit. Kompletní kritikou se zaručeně staneme dokonalejšími než ministerstvo vnitra a ministerstvo školství dohromady.

Cesta ke dvousložkové kritice je trýznivá, ale trýzeň zdokonalí díla. Zdokonalí i nás.

Zvláštním případem pak je, když jsme nedokonalejší než kritizovaní, nemáme návrh alternativního řešení, a přesto kritizujeme. Takovým nám není pomoci.