Armáda se chlubí, že jí narůstá počet rekrutů (1500 za prvních osm měsíců letošního roku). To zní hezky, ale ještě lépe by znělo, že narůstá počet správně vycvičených vojáků. Pokud se rekrut naučí sborku a rozborku, podávat hlášení, zavazovat si kanady a rychle se plazit, budeme mít více vojáků, ale na počet správně vycvičených vojáků to nebude mít vliv.
Za povinné vojenské služby jsme byli zvyklí na požadavek fyzické zdatnosti, na dodržování vojenských řádů a na správné politické myšlení. Úkolem armády bylo porazit nepřítele a tomu byl podřízen výcvik. Úkol armády se nezměnil, ale někdejší výcvik už nestačí. Jak by měl vypadat výcvik dnešních rekrutů ?
Novinář Haig Hovaness nebude zřejmě žádné vojenské eso (tajemník mírového akčního výboru Strany zelených, USA), ale trefně píše:
„Selection for elite units once meant physical ordeal: long marches, sleep deprivation, resistance to pain. Those will remain, but they will be joined by cognitive stress tests: information overload simulations, decision-making under electronic denial, and moral reasoning under pressure.“
(H.Hovaness, 11.11.2025)
Dnešní rekrut musí prodělat jak někdejší fyzické utrpení (dlouhé pochody, nedostatek spánku, odolnost vůči bolesti), tak navíc také kognitivní zátěžové testy (simulace přetížení informacemi, ztráta velení při elektronickém rušení, morálka pod tlakem), aby dokázal udržet soustředění i za chaotického řízení. Kromě sborky a rozborky a plazení musí ovládat UAV (drony), musí umět analyzovat elektronická spektra a na bojišti využívat umělou inteligenci.
Armáda se chlubí, že jí narůstá počet rekrutů. Ani rychlým plazením dronům neuniknou.