Životní cykly politických stran mají svoje specifické znaky. Poznáme podle nich, zda je ta která politická strana určena k jednomu použití, nebo zda jí můžeme věnovat pozornost.
Výstavba politické strany má své zákonitosti. První na řadě je architektonický návrh. Zahrnuje plánování dispozice, zvláště presbytáře (kněžiště), který jako přední místo pro předsednictvo musí být zalit sluncem, protože se v něm zpřítomňují nejdůležitější události, ke kterým dochází mezi politickou stranou a jejími voliči. Celé dění v politické straně je soustředěno kolem předsednictva, v němž se zviditelňují úmysly Boží s lidmi.
Presbytář musí být orientován na správnou stranu, proto následuje výběr místa. Politická strana se buduje tam, kde má nejvíce potenciálních voličů, přičemž presbytář je orientován na stranu, ke které voliči nečastěji vzhlížejí. Je-li místo již určeno, začíná vnější a vnitřní výstavba.
Vnější výstavba zahrnuje budování základů, zdí, střechy a věží. Vnitřní výstavba pak rozděluje politický prostor na loď, kněžiště a předsíň. Nutná je rovněž sakristie, kde se budou shromažďovat budoucí kandidáti do předsednictva. Výstavba politické strany pak končí vybavením a výzdobou, kterou mohou přinést i samotní voliči.
A teď to nejpodstatnější. Dobře vybudovaná politická strana není na jedno použití, přežije mnoho volebních období. Proč ? Protože potřebujeme něčemu věřit. Partajníčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku…