Produkty našeho způsobu uvažování nezaplňují mezeru na trhu myšlenek. To je tvrzení, které si můžeme ověřit.
Předpokladem je, že přijmeme fakt, že existuje trh myšlenek. Ten, kdo ctí trh myšlenek, žije ve svobodné společnosti. Přináší na trh své názory a směňuje je za jiné názory. Tak jako na jiných trzích je úspěšný tehdy, zaplní-li myšlenkovou mezeru. Někteří z nás jsme konformní celý život a od narození do smrti žijeme ve stínu existujících myšlenek, které adoptujeme – my nikdy mezeru na trhu myšlenek nezaplníme, protože mezeru ani nerozeznáme. Pak jsou tu ti z nás, kteří máme cit pro myšlenkový trh a mezery najít dokážeme. Občas jsme za blázny a podivíny. Možná častěji než občas, možná hodně často, možná celý život. Přesto jsme úspěšnější než konformisté – žijeme i po své smrti.
Jestliže po nás ani pes neštěkne, nezaplnili jsme žádnou mezeru na trhu myšlenek. Přišli jsme, několik dekád tu pobyli a zase odešli. Na náhrobku zůstane jméno, datum narození, datum úmrtí, a pod ním seschlé astry. Nenašli jsme mezeru.
Nezoufejme, takových nás je většina. Jsou nás plné hřbitovy. Celý život jsme přejímali myšlenky jiných, v tom lepším případě. V tom horším případě jsme myšlenky jiných nejen přejímali, ale také je vnucovali dalším. Mezeru jsme ani nehledali.
Tak si to nechme pro sebe, už nikomu nic nevnucujme. To by mohla být ta naše mezírka.