Máme tu další důkaz o úpadku školství.
Frekventanti odborné školy odstřelovací jsou školeni zasáhnout cíl až na dva tisíce metrů. Při zaměřování musejí vyhodnotit nejen sílu a směr větru, ale také teplotu a nadmořskou výšku. Zřídkakdy je terč ve středu nitkového kříže a předsadit změřovač správným směrem vyžaduje zkušenosti a dlouholetý trénink. Jen ti nejlepší nemíří na trup, který je největší cílovou plochou, ale třeba na hlavu či na krk.
Objeví-li se případ zásahu do krku, odstřelovací komunita má jasno. Buď se jednalo o prvotřídního kolegu, sniperské eso, nebo se jednalo o amatéra, který netušil, co provedl. V prvním případě má provedení zásahu nepraktický, nýbrž symbolický význam, přičemž komunita čte vzkaz, který byl vyslán. Cíl byl zasažen z jasně definovaného důvodu, kterým není jenom pouhé usmrcení, ale kterým je také zpráva, předávaná žijícím osobám.
V případě, že došlo k zásahu do krku z nedbalostí, začínají se počítat dny, po které zůstane odstřelovač-amatér ještě naživu. Dříve nebo později bude vyhledán prvotřídním kolegou.
Máme-li věřit interpretaci posledních událostí, znamená to úpadek školství. Na scéně by byl další amatér, který při výuce nedával pozor, zřejmě kvůli ADHD. Začal by odpočet.