Když jsme byli ještě přirozeně chytří, měli jsme za udržitelné (holdable) jen to, co jsme udrželi (held). Pak jsme nepřirozeně zmoudřeli a přešli od udržení (holding) k udržování (sustainment), čímž se pro nás pytel cementu, který jsme dříve udrželi, stal neudržitelným (insustainable). Už to nemáme v rukou.
Všechno, co se nám vymkne z rukou, nekončí dobře. Už to nemůžeme držet a dělá si to, co chce. Popírá to dokonce fyzikální zákony, takže když to nedržíme, tak to nespadne. Létá to okolo nás a ohrožuje střetem. Není divu, že nám to občas namlátí, když včas neuhneme. Nežijeme v klidu, neustále se tomu vyhýbáme a ovládá nás strach, že nás to jednou zabije. Proto je naším cílem to opět uchopit a držet (hold).
Logická a nejjednodušší cesta, jak ve zdraví přežít, spočívá v obnovení platnosti fyzikálních zákonů. Když něco nemáme v rukou, musí to nutně spadnout na zem. Nesmí to létat. Pokud to udržíme, je to udržitelné. Pokud to neudržíme, spadne to na zem. If we hold it, it is holdable – if not, it is unholdable.
Když nám někdo bude tvrdit, že je něco sustainable, aniž by platily fyzikální zákony, nechť je poslán do háje. Do Zeleného Háje. Away to Green Grove. Tam ať si s tím létá, jak se mu zlíbí.
My chceme žít ve světě, kde platí fyzikální zákony.