SKLADBA ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

V květnu a červnu polský Ústavní soud projednal návrh skupiny poslanců Sejmu o pravomocích státu rozhodovat o používaných energetických zdrojích na území Polska:
„Trybunał Konstytucyjny orzekł, że art. 192 ust. 1 w związku z art. 192 ust. 2 lit. c Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej rozumiany w ten sposób, że wymóg jednomyślności Rady ogranicza do uchwalania takich środków, których jedynie pierwszym zamierzonym rezultatem – wynikającym z celu lub treści tychże środków – jest znaczące wpływanie na wybór przez Rzeczpospolitą Polską między różnymi źródłami energii i ogólną strukturę zaopatrzenia Rzeczypospolitej Polskiej w energię, jest niezgodny z art. 2, art. 7, art. 8 ust. 1, art. 90 ust. 1 w związku z art. 4 ust. 1 Konstytucji Rzeczypospolitej Polskiej.“
(Rozhodnutí ÚS č. K10/24, 10.6.2025)

My, kteří chceme, rozumíme – my, kteří nechceme, nerozumíme. Všichni si ale obratem listujeme ve znění Ústavy České republiky
– zda je v ní cosi o demokratickém právním státu, který uplatňuje zásady sociální spravedlnosti (art. 2),
– zda je v ní cosi o působení orgánů veřejné moci na základě a v mezích zákona (art. 7),
– zda je v ní cosi o tom, že Ústava ČR je nejvyšším zákonem České republiky (art. 8 ust. 1) a
– zda je v ní cosi o možnosti na základě mezinárodních smluv delegovat pravomoc orgánů státní moci v určitých záležitostech na mezinárodní organizaci nebo mezinárodní instituci (art. 90 ust.1) ve spojení s tím, že nejvyšší moc v České republice náleží národu (art. 4 ust.1).

Nebudeme listovat dlouho.

Nikdo nám, ani Rada, nebude mluvit do toho, jakou máme skladbu energetických zdrojů – jen co si z Ústavy vyškrtneme článek 10:
„Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“