Stokrát si můžeme říkat, že historie jsou data, tj. kdy kdo kde co, ale stokrát nám budou vykladači historie kaleidoskopicky interpretovat historii v souvislostech, které jsou historii cizí. Přitom máme k dispozici systémy, které data sbírají a ukládají, takže nemusíme vykladačům naslouchat a místo toho se spoléhat na datové výstupy těchto systémů.
Triviálním příkladem datového systému je klementinská hvězdárna, která začala systematicky sbírat a ukládat meteorologická data v roce 1752 a díky které jsme odolní vůči vykladačům meteorologické historie. Výklady o klimatické změně si umíme sami korigovat tak, aby odpovídaly realitě. Dalším triviálním příkladem datového systému jsou matriční knihy, do kterých se systematicky sbírají a ukládají data o narozeních a úmrtích od roku 1869 a díky kterým jsme imunní vůči vykladačům populační historie. Výklady o vymírání si umíme sami korigovat tak, aby odpovídaly realitě. Pak existují netriviální datové systémy.
Příkladem netriviálního datového systému je skenovací zařízení QuickBird+, které umí sbírat a ukládat data o zemském povrchu, od roku 2015 v centimetrovém rozlišení, díky kterému jsme odolní vůči vykladačům toho, co se děje pod širým nebem. Sledujeme-li například vývoj nějakého ozbrojeného konfliktu, sečteme si množství hrobů, aniž bychom naslouchali vykladům jedné nebo druhé strany o tom, kdo vyhrává.
Jiným příkladem netriviálního datového systému je monitorovací zařízení BigBrother+, které umí sbírat a ukládat data z internetu a z telekomunikačních mobilních sítí, díky kterému jsme imunní vůči vykladačům toho, co jsme napsali či řekli. K dispozici jsou totiž nejen takzvané lokalizační údaje, tj. kdy kdo kde, ale také obsahové údaje, tj. co. Pokud nás někdo osočí, že jsme ve čtvrtek v Příbrami zjistili a řekli, že premiér je kašpar, snadno prokážeme, že to není pravda. Že to bylo v Jihlavě.