Teď jde o všechno. Teď jde nejen o naše plná břicha a levné energie, teď jde o demokracii. Teď musíme stát na správné straně. Teď musíme stát nejen rovně a vzpřímeně, teď musíme chránit demokracii. My jsme demokracie a my jsme její ochrana.
Život nás naučil, že je potřea čas od času něco chránit. Tu žáby a ježky, tu sysly a bobry, tu demokracii. Chránit musíme, co je slabé a neochrání se samo. Žáby přenášíme přes silnici, bobrům stavíme hráze a demokracii nasadíme ochranu. Nejlépe z latexu či polyuretanu.
Očekávejme, že po nasazení ochrany se z demokracie již nic nového nenarodí. Demokracie zůstane bez potomků a vymře po přeslici. Dnes demokracii sice ochráníme, ale zítra po ní nic nezbude. Pak se nabízí otázka, zda bychom měli demokracii ochraňovat. Chceme-li, aby tady s námi byla i zítra, měli bychom ji spíše otužovat. Vystavovat ji infekcím a posilovat jí imunitu. Jen tak s námi zůstane i pozítří.
Vystavujme demokracii všem možným útokům. Je-li slabá a útoky nepřežije, nestála za moc. Je-li silná, upevní se a poskytne nám všem svobodu.
Teď jde o všechno. Teď jde o to, ukázat, že demokracie přežije mnohé infekce. Že přežije i Fialu s Pazderkovou.