Kodex, kterým se řídí agentury pro výzkum veřejného mínění, stanovuje v bodu 4, že „výzkumníci jasně oddělují výzkumné a nevýzkumné činnosti, tedy odlišují výzkum od aktivity, spojené s obchodní činností (propagace či prodej), a transparentně tuto skutečnost sdělují účastníkům výzkumu“.
(Mezinárodní Kodex ICC/ESOMAR)
Členy skupiny SIMAR, řídící se Kodexem, jsou nám známé agentury CVVM, STEM, Median, Ipsos, Kantar, SC&C. Všechny tyto agentury tedy odlišují výzkum od obchodní aktivity a transparentně sdělují účastníkům průzkumů, že oddělují výzkumné a nevýzkumné činnosti.
Zopakujme si: tyto agentury odlišují výzkum od obchodní aktivity a sdělují účastníkům průzkumů, že agentury oddělují výzkumné a nevýzkumné činnosti.
Odhlédněme od toho, co nám agentury sdělují, když nejsme účastníky průzkumů (zřejmě nic), a soustřeďme se na odlišování výzkumu od obchodní aktivity. Obchodní aktivita se provádí za účelem zisku, kdy objednatel zaplatí za požadovanou službu. Když agentury odlišují, logicky tedy předpokládáme, že výzkumy se neprovádějí za účelem zisku, kdy objednatel neplatí za požadovanou službu. Kdo je neplatící objednatel ?
Uveďme si vlastníky jednotlivých agentur: Sociologický ústav AV ČR (CVVM), Jan Hartl + akcionáři (STEM), Přemysl Čech (Median), IPSOS SA (Ipsos), Kantar Square Two B.V. (Kantar), Jan Řehák, Riana Řeháková, Jana Hamanová (SC&C). To jsou ti, kteří nechtějí zaplatit a kteří najímají výzkumníky, co pracují za skývu chleba. To jsou ti, co nám z čistého entuziasmu pravidelně předkládají volební průzkumy politických stran a hnutí.