Byla to původně protiválečná píseň.
Řekni, kde ten Západ je, co se tady mohlo stát,
řekni, kde ten Západ je, kde může být,
tak jsme k němu vzhlíželi za železnu oponou,
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
Řekni, kde trh volný je, co se asi mohlo stát
řekni, kde trh volný je, kde může být,
dotace ho zajaly, zkřivily a podvedly,
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
Řekni, kde svoboda je, co se k čertu mohlo stát,
řekni, kde svoboda je, kde může být,
korektnost ji zajala, do korekce hodila,
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
A kde jsou demokrati, lidi, co se mohlo stát,
a kde jsou demokrati, kde mohou být,
vysvlékli je donaha, připoutali ke kůlu,
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
Řekni, kde je budoucnost, co se s ní mohlo stát
řekni, kde je budoucnost, kde může být,
co tu retra rozsévá zahradník s důtkami,
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
Řekni, že se těšíme, až zahradníkovi sebereme dotace, přivážeme nahého ke kůlu a přetáhneme ho bičem pokaždé, když vypustí nekorektní slovo. Protože by to ovšem nebylo správné, nechť je to alespoň protiválečné –
Řekni, kde ten Západ je, na kterém jsme chtěli být,
řekni, kam teď patříme, kde můžem‘ být,
muži v plné polní jdou, do války zas je zvou,
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.