Po intelektuálním zápase se nám pro anglické slovo „sustainability“ podařilo do českého jazyka adoptovat slovo udržitelnost. Ještě v podstatné části 20. století jsme byli neudržitelní, zatímco dnes jsme udržitelní ve všem možném. Jen si představme, co všechno je dnes udržitelné.
Máme udržitelné zemědělství. Máme udržitelný průmysl. Máme udržitelnou dopravu. Další řadu věci chceme mít udržitelnými. Snad bychom snadněji vyjmenovali to, co nemáme udržitelné či nechceme mít udržitelným, tj. mít neudržitelným, ať už si pod tím představujeme cokoli, co nelze udržet.
Ještě v podstatné části 20. století jsme uměli udržet míč, uměli jsme udržet stolici, uměli jsme udržet jazyk za zuby. Ovšem ještě v podstatné části 20. století bychom neřekli, že máme udržitelný míč, udržitelnou stolici nebo udržitelný jazyk. Až nová doba nás poučila, že existuje udržitelný míč, udržitelná stolice a udržitelný jazyk.
Pokud bude náš způsob myšlení udržitelný, jednou udržíme mozek v hlavě.