Až budou probíhat druhojaltské rozhovory, opět se státy rozdělí na vítězné státy a na poražené státy. Stačilo málo, aby prvojaltské rozhovory označily tehdejší Českoslovesnko za poražený stát (vítěznými státy byly USA, Velká Británie, Francie a Sovětský svaz, status ostatních zemí určovaly tyto státy). Naneštěstí se v Jaltě o Československu vůbec nejednalo, takže nebylo označeno za vítězný stát. Následná Postupimská dohoda zakotvila spořádaný odsun německého obyvatelstva z Československa, ale opět neoznačila Československo za vítězný stát, jen určila, jak budou prováděny válečné reparace. Ty byly definovány o dva roky později v Pařížské dohodě o reparacích, ve kterých je Československo označeno za signatární stát, nikoli za vítězný stát. Co z toho vyplývá ?
Až budou ukončeny druhojaltské rozhovory, s největší pravděpodobností se nedozvíme, zda Česká republika je vítězný stát nebo poražený stát.
Moc rádi bychom alespoň jednou stáli na vítězné straně. Moc rádi bychom byli těmi, kteří měli pravdu, nebo alespoň byli těmi, kteří určují, co byla pravda. Nebaví nás stále poslouchat „pravdy“, které se rozcházejí s realitou.
Snad se nám přání splní a v učebnicích dějepisu pak věnujeme současné České republice krátký odstaveček o hrstce poražených.