Vzpomínáme na disent. Byla v něm slušná řada lidi (Chartu 77 podepsalo do roku 1989 téměř 1900 lidí) a připadal nám jako homogenní tým. Namátkou bez nároku na reprezentativnost: Pavel Kohout, Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Vlasta Chramostová, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Petr Uhl, Ludvík Vaculík, Jiří Hájek, Petruška Šustrová, Jiřina Šiklová, Dana Němcová, Petr Placák, Ivan Martin Jirous, Petr Pithart, Jan Ruml, Daniel Kroupa, Jiří Dienstbier, Rudolf Batěk, Jiří Gruntorád, Luboš Dobrovský, Jiří Wolf, atd atd. Když se změnil režim, nejednali jako homogenní tým, ale rozdělili se do tří skupin:
– na skupinu, která se podílela na nové politické moci;
– na skupinu, která se podílela na nové ekonomické moci; a
– na skupinu, která se nepodílela na ničem.
Historie se bude opakovat.
V nadcházející změně – ať už ji budeme označovat za změnu režimu či jakkoli jinak – se současný disent rozdělí do tří skupin. Je iluzí se domnívat, že současný disent je homogenní tým. Proto vzniknou tři skupiny:
– skupina, která se bude podílet na nové politické moci;
– skupina, která se bude podílet na nové ekonomické moci; a
– skupina, která se nebude podílet na ničem.
Buďme na to připraveni, ať nejsme zklamáni. Máme nějaké své favority, o jejichž kvalitách jsme přesvědčeni, ale to nebude v třídění hrát žádnou roli. Můžeme si přát.
Můžeme si přát, aby se historie neopakovala jako fraška.